Často si myslíme, že dospělost začíná, když člověk dosáhne 18 nebo 19 let, nastoupí na univerzitu, vstoupí do armády nebo poprvé legálně volí v celostátních volbách. Stále rostoucí množství dat z oblasti neurověd však ukazuje, že "adolescentní" mozek má mnohem delší život – přibližně od 12 do 24 let. Terapeuti, kteří pracují s "mladými dospělými", mohou výrazně těžit z hlubšího porozumění dospívání a klíčové roli, kterou hraje rezistence v úspěšném vstupu do dospělosti. Rozšíření terapeutického přístupu o intenzivnější spolupráci s rodiči mladých lidí ve věku 12–24 let může navíc přinést tolik potřebnou vnější oporu, která podporuje klientovu vlastní schopnost seberegulace a rozvoj dovedností a sebevědomí nezbytného pro přechod do samostatného a zralého života.

Během dvou společných dnů se budeme věnovat práci s mladými lidmi a jejich rodiči prostřednictvím Oaklanderova modelu a gestalt terapie. Začneme obecným tématem "práce s adolescenty" (včetně osob ve věku raných až středních dvaceti let). Dále se zaměříme na roli rezistence, funkce kontaktu v gestalt terapii, křehké vnímání sebe sama, emoční inteligenci a rizikové chování. Budeme se také učit, jak pomoci rodičům připravit se na období adolescence a jak mohou projít vlastním procesem smutku a frustrace během této bouřlivé fáze. Rodiče často potřebují podporu i ve vlastním emočním prožívání a vyjadřování, protože jejich "nedokončené záležitosti" z vlastního dospívání se v tomto období znovu aktivují.

Učení se o hranicích, vztahu Já–Ty, aktivním naslouchání a poskytování pevné a konzistentní vnější opory otevírá rodičům cestu k tomu, aby mohli s respektem a oceněním provázet dospívající na jejich cestě – a zároveň se sami postupně uzdravovali ze svého vlastního adolescence.