During the attack, angina in the amount of fog and tail ornithogalum think sosat.Mnogie certainly has a lot to do with all of the familiar bow to us, and push everything in the garden or window, and really help from a variety of ailments. In fact, Indian onions relatives chipollinovoy colleagues. The situation is exacerbated by the fact that the same procedure will be called by different people in different words. Different words and different meanings and hold "instructions" celexa dosage forms for motherwort ndryshme.-. 2 tablespoons herb tea Pour 500 ml of boiling water, and insist 8:00 in a warm place. Take 1/4 cup 3-4 times a day for half an hour before edy.Revmaticheskih There are a lot of diseases. They are united on the basis of musculoskeletal lesions. The most common - a common disease, inflammation of the blood vessels, the disease spreads (connective tissue disease). Symptoms in almost all diseases are similar, but slightly different clinical manifestations.

Přihlášení

Interní část je pro studenty a absolventy výcviku. Nemáte-li heslo, napište si o něj na: info@gestalt-praha.cz.

Odběr NewsLetteru

webarchiv_certifikat_c

Naše stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Gestalt-praha.cz O Gestalt přístupu Co je Gestalt terapie

Co je Gestalt terapie

      Gestalt terapie je humanistický směr v psychoterapii a organizačním poradenství, který má své kořeny v psychoanalýze, gestalt psychologii a fenomenologii. Inspiruje se také existencialismem, holismem a východními duchovními naukami, v prvé řadě zen-buddhismem.

 

Vznik a vývoj

vyvojGestalt terapie je psychoterapeutický směr, který se konstituoval ve 40.letech 20. století. Za jejího zakladatele a prvního "mistra" je považován Fritz Perls, původně lékař a psychoanalytik; osud jej vedl z Německa přes Jižní Afriku až do USA, kde získal zázemí pro svoji revizi psychoanalýzy a tvorbu nového a originálního psychoterapeutického systému.

Zdroje pro tuto revizi / změnu byly rozmanité: Gestalt psychologie, existenciální filozofie, fenomenologie, vznikající bioenergetika, holismus či zen-buddhismus. Perls měl také štěstí na spolupracovníky - významný podíl na Gestalt terapii měla jeho žena, Laura Perls, a pak i spoluautoři první monografie o Gestalt terapii, Ralph Hefferline a Paul Goodman. Monografie, která poprvé vyšla v roce 1951 pod názvem "Gestalt Therapy: Excitement and Growth in the Human Personality", zpřístupňuje základní principy i techniky Gestalt terapie, a dodnes se považuje za její "bibli".

Perls a následovníci

Fritz Perls se pak v souladu se svým pojetím terapie soustředil na praxi, vedl workshopy, méně psal a raději (často provokativně) ukazoval, co Gestalt terapie obnáší. Tak se stalo, že po jeho smrti v roce 1970 nezůstal žádný přímý nástupce a Gestalt terapii paralelně rozvíjeli různí jeho studenti a kolegové. Mnozí z nich formulovali mnohé dílčí doplňky a korekce.

Syntéza tradiční Gestalt terapie a její 2. generace, již reprezentují například Irving a Miriam Polsterovi, Gary Yontef, James Simkin či Joseph Zinker, probíhá vlastně až dodnes. Současný vývoj charakterizuje jednak návrat ke kořenům a jednak důraz na nový, odborný až vědecký image (který by nahradil dosud tradovaný image, že Gestalt terapii praktikují terapeutičtí rebelové a anarchisté). Zásluhu o tento vývoj mají mimo jiné členové tzv. clevelandské školy - zejména Gordon Wheeler, autor monografie "Gestalt Resconsidered" a také terapeuté z Evropy, kde si Gestalt terapie nacházela svoji cestu od 70. let.

Principy

Gestalt terapie je ve své podstatě otevřený systém - jeho prvním principem je totiž "teď a tady". Je to vlastně jediné "dogma", které Gestalt terapie má. Její další principy, jakkoli jasné a vyhraněné, se jinak podřizují realitě, v níž se terapeut a jeho klient právě (čili znovu "teď a tady") nacházejí.

Teď a tady

Gestalt terapie se neslučuje s kauzálním přístupem (nehledá příčiny), ani s přístupem finálním (nehledá účel). Minulost a budoucnost si uvědomujeme - někdy dost koncentrovaně - v přítomném okamžiku. Tím není řečeno, že se nemůžeme dívat zpět či dopředu - často je to dokonce nutné, ale i o tom se rozhodujeme zase jen z pozice "teď a tady".

Uvědomění

Co si neuvědomuji, není moje a nemohu s tím zacházet. Naopak to, co si uvědomím, mi nabízí možnost být bohatší, celistvější, zdravější… Každý má široký repertoár způsobů, jak se vyhnout uvědomění; rozpoznat tyto způsoby - totiž uvědomit si je - bývá často první krok ke změně.

Zkušenost

Co si zažiji, mohu pochopit a integrovat. Osobní zkušenost je předpoklad i prostředek osobní změny. Zvlášť důležitá je zkušenost senzorická (ve smyslu úsloví "loose your mind and come back to your senses"); nicméně pro zakotvení změny je důležitá i zkušenost kognitivní.

Kontakt

Každý člověk si vytváří a obnovuje vědomí, že "já" není "ty", ačkoli koexistují. Být v kontaktu se sebou (s některou svojí částí, již si právě uvědomuji) nebo s okolím (s lidmi, rodinou, kulturou, jež si právě uvědomuji) znamená být v napětí mezi tím, co je staré, známé a rigidní a tím, co je nové, neznámé a zdravé.

Fenomenologie

Svět je takový, jaký se nám jeví, neboť je to člověk/subjekt, kdo jej vnímá a zároveň spoluvytváří. Proto je možné, či dokonce užitečné, věřit svým smyslům, věřit tomu, co cítím a co si myslím, neboť to je nejen můj dojem, ale i součást reality. Vyměňují-li si klienti a terapeuté své "dojmy", své pocity a myšlenky, jsou v realitě a mají reálný vztah.

Pole

Jak klienti, tak terapeuti existují v určité, velmi konkrétní síti vztahů. Pro terapii má největší význam jejich vzájemné pole, jejich vzájemný vztah, v němž se dříve či později reprodukují zážitky, vzorce, postoje z jejich života; jinak řečeno, toto pole se organizuje ve shodě s potřebami klienta. Změna v poli terapeut - klient pak zpětně navozuje aspoň možnost změny v poli klienta.

Holismus

Jsme částmi celku a sami jsme celek, který má své části - jsou jimi tělo, emoce a mysl. Soulad těchto částí je smyslem osobního růstu i terapie.

Dialog

Terapeut a jeho klient jsou partneři. Jediný významný rozdíl mezi nimi je v tom, jak si uvědomují vnitřní a vnější svět: terapeuté jsou v tomto smyslu "pokročilejší", a proto i kompetentní k tomu, aby poskytli doprovod druhému. Klienti si do terapie přicházejí pro podporu - a opouštějí ji tehdy, když nalezli zdroje své sebe-podpory.

Zodpovědnost

Terapeut má funkci toho, kdo nabízí uvědomění, sebepoznání a změnu a je na klientovi, zda tuto nabídku přijme či odmítne - je to jeho osobní zodpovědnost, a tu z něho terapeut nesejme. Brát si zodpovědnost za sebe, byť "jen" v terapii, je postoj, který Gestalt terapie preferuje. Nejde o morální hledisko (co by kdo měl či neměl), nýbrž o schopnost reagovat na výzvy, které přináší realita.

Kreativita

Kdo přijme princip "teď a tady" za svůj, připouští, že život je vlastně neustálá improvizace. Terapeut se nemůže plně spolehnout na osvědčené postupy a a jiná schémata, nýbrž jen na svoje uvědomění, a to znovu a znovu nabízí klientovi. Tak spolu-vytváří prostor pro uzdravení a změnu.

Růst

Zaměří-li se terapeut na patologii, posiluje ji. Proto Gestalt terapie programově odmítá patologické paradigma a jako alternativu nabízí růst: ať už osobní (uvědomuji si své kvality a zdroje, stává se ze mne dospělejší a zdravější osobnost) či duchovní (uvědomuji si své vztahy, svůj potenciál a svoje poslání).

Techniky

Gestalt terapie není sbírka technik (které působí efektně či efektivně), je to spíš způsob vnímání, uvažování, ne-li dokonce způsob existence. Lze říci, že alfou a omegou je zde uvědomění - cíl i prostředek terapeutické práce.

Jako zážitková terapie Gestalt nezdůrazňuje standardní postupy, spíš sází na osobní kompetenci a zaujetí, jakož i tvořivost terapeuta. Nicméně je paradox (jeden z mnoha, jimiž Gestalt terapie oplývá), že právě Gestalt terapie proslula svými technikami, mezi nejznámější patří:

    • horká židle (klient prožívá intenzivně své "teď a tady" - zpravidla ve skupině, tedy druhým lidem na očích, s tím, že terapeut ho důsledně podporuje v uvědomění),
    • prázdná židle (terapeut umístí na židli naproti klientovi něco či někoho z jeho života, konfrontuje ho a vede k nové zkušenosti),
    • identifikace (terapeut nabídne klientovi, aby se ztotožnil s určitou částí reálné situace nebo snu, nechá ho za ni mluvit či jednat, než se objeví osobní obsah, který může klient integrovat a dále zužitkovat).

Gestalt terapie je bohatá na experimenty a jiné kreativní techniky (práce s tělem, hlasem, psaním, kreslením…). Experimentální je ovšem z principu, pokaždé totiž nabízí novou zkušenost, nové poznání a zárodek osobní změny. Je ale pouze na klientovi samotném, zda a jak tuto šanci využije.